Nevím, jak u vás, ale u nás září proběhlo hladce. Jen drobný zádrhel se objevil.
Při ohledání školního batohu, se ukázalo, že je to tak nemožný kousek, že s ním chodit do školy, by bylo více než trapné…
Jako matka, tomu nerozumím, samozřejmě… Dcera mi následně připomněla moje slova, že si bude moci poručit, co by chtěla ušít. Ta má paměť..
Vážně, ani nevím, že jsem něco takového řekla, ale prý ano a to se nedá nic dělat, to se musí splnit.
Zvláště, když vážně ohrožuji získávání vědomostí. Tomu bych nerada bránila. Vzdělání je důležité, s novou taškou to půjde jistě téměř samo…
Sáhla jsem tedy po půl metru home decoru ze skladu VierMy ZDE a na podšívku použila zbytek ze sukýnky a na lem zbytek z čalounění židle…
Nejdříve jsem si připravila šikmý proužek na olemování…
.. po nastříhání všech dílů tašky začala kompletace..
.. po vypodšívkování a konečném olemování, nedočkavé zkoušení..
… poslední objektivní překážka, jak radostně chodit do školy byla vyřešena.. Nezbývá, než čekat na ty skvělé školní výsledky..
Volám tedy: „Hurá do školy!“
Za VierMu
Míša
PS: Píseň, která mne povzbudila u šicího stroje ZDE